Další řádky k výbavě jsou tak spíše inspirativním čtením pro Ty z Vás, kdo ještě v zimě nikdy nestanoval a potřebuje záchytný bod. Co názor, to polemika. Není jiné cesty, než začít zkoušet!

Co nezapomenout přibalit do batohu:

Spací pytel:

Nejdůležitější vlastnosti spacích pytlů: tepelně izolační, komfort. hmotnost, objem po sbalení. Tepelně izolační komfort udává rozmezí teplot, při kterých se člověk oblečený do jedné vrstvy oblečení pohodlně vyspí celou noc- teplotní komforty jsou rozdílné pro muže a pro ženy. Lepší je vybrat do zimy spacák teplejší- snadněji se přebytečného tepla zbavíme, než bychom ho v mrazivých nocích vyráběli. Důležitým údajem je také tvar spacáku- mumie kopíruje tvar lidského těla tím také zmenšuje prostor ve spacáku, který je třeba vyhřát. Izolační vlastnosti spacáku závisí na materiálu, kterým je plněn. Donedávna byly zimní spacáky plněny výhradně peřím. Dnes můžeme najít širokou nabídku zimních spacáků plněných mikrovlákny nebo dutými vlákny.

Obecně se dá doporučit peří do větších a suchých mrazů, kde jde o každé deko při nesení věcí a kde je potřeba vysoký tepelný komfort. Syntetické materiály pro všechny ostatní případy. Podle venkovní teploty se doporučuje: pod 0°C je vhodnější peří, na vše ostatní syntetické náplně.

V případě, že nemáte zimní spacák, doporučujeme kombinaci dvou lehčích spacáků: dva třísezónní nebo třísezónní spacák v kombinaci s cyklo spacím pytlem.

Karimatka:

Základem pro kvalitní spánek je i pořádná karimatka. Do zimního prostředí musí být dostatečně silná. Na trhu najdeme několik typů karimatek: pěnové nebo samonafukovací karimatky:

Pěnové karimatky jsou v porovnání s nafukovací karimatkou lehčí a nemusíte se o ni tolik bát. Vyrábí se ze dvou různých materiálů:

- z pěnového polyetylénu, jsou jedno nebo vícevrstvé o tloušťce od 7mm, jsou lehké a velmi praktické, pro většinu turistů dostačující. Pro zimní turistiku se používají obvykle od tloušťky 15 mm. Čím silnější, tím lépe vyrovnávají terén. Nevýhodou je nasákavost vodou.

- z materiálu EVAZONE (EVA), které mají o něco lepší izolační vlastnosti, jsou hladší a pružnější. Lépe odolávají nasákavosti vodou Stříbrná nebo zlatá povrchová vrstvička slouží jen jako ochrana před vlhkem, nemá vyšší izolační vlastnosti.

Samonafukovací karimatky: poskytují nejkomfortnější spaní, lépe izolují a mají trochu vyšší hmotnost něž pěnové. Dobře vytvarují terén a jsou skladné. Vyrábí se o různé tloušťce od 2,5 cm po 5 cm. Nafukovací karimatka je do prostředí českých hor stejně dobře použitelná jako karimatka pěnová. Záleží jaké máte zkušenosti a který typ preferujete.

Stan:

Požadavky na kvalitní stan:

• lehký, pevný a odolný proti vnějším vlivům

• dostatečně prostorný pro daný počet přebývajících osob, včetně plochy na odkládání věcí a batohů

• tropiko spolehlivě nepropustné i v místech švů a styku s nosnou konstrukcí, materiál tropika odolný proti působení slunečního záření, který umělé tkaniny znehodnocuje

• podlážka z pevného , odolného materiálu proti otěru a protržení, vodě odolná konstrukce musí umožnit rychlou a snadnou stavbu i za tmy, výhodou je samonosnost stanu

• stabilita ve větru ve všech směrech

• kvalitní odvětrávání prostoru mezi tropikem a ložnicí

• stan by měl být dobře stavitelný a stabilní i na podkladu, kde není možnost dobře kotvit vypínací šňůry

• důležitý je dostatečně velký vchod, který spolehlivě kryje vnitřek stanu při zhoršeném počasí

Nejčastěji používanými stany při zimních turistických akcích jsou pro 2 - 3 osoby, proto také jsou nejčastěji popisovány a u jednotlivých firem tvoří největší počet těchto modelů v nabídce.. Je výhodnější používat stan s nižší výškou, lépe odolávající v silném větru, s menším vnitřním prostorem pro zateplení a kvalitní, alespoň tří prutovou konstrukcí.

Do zimního prostředí by měl být uzpůsobený také stan a to doplněním o sněhové límce. Límce zvyšují tepelný komfort ve stanu, ale mohou také zapříčinit vyšší vlhkost, která nedělá dobře spacákům. V českých horách můžete bez problémů používat stejný stan, ve kterém spíte v létě. Specifikem zimního táboření je také kotvení stanu- do sněhu nejlépe drží hole nebo sněžnice, na druhou stranu kolíky budete potřebovat pro ukotvení do zmrzlé půdy.

Vařič:

Pro zimní táboření připadají v úvahu v podstatě dva typy vařičů a to plynové nebo benzínové.

Benzínové vařiče: I přes počáteční problémy se zapálením jsou do zimní přírody naprosto ideální, perfektně fungují i při nízkých teplotách, mají menší spotřebu paliva. Nevýhodou je vyšší hmotnost.

Plynové vařiče: Rychle se zapalují, nenáročný provoz. Otázkou je obsah kartuše, nejvhodnější je čistý propan, ovšem většina dnešních kartuší je plněna propan-butanovou směsí v poměru 20/80 nebo 30/70 ve prospěch butanu. Butan při nižších teplotách špatně hoří, tím se snižuje výhřevnost a efektivita vaření.

Boty:

Základ pro pohyb v zimní přírodě. Ideální jsou celokožené vysoké boty, které máte prošlápnuté a naimpregnované. Existuje několik typů bot, které můžete použít, pro potřeby ZIKu jsou pro Vás ideální pohorky- pevná, vysoká obuv pro turistiku v náročných terénech, se zátěží, pro vícedenní akce a náročnější turisty. Velmi důležitou částí boty je její svršek- záleží na materiálu, ze kterého je vyroben. Dnes se nejčastěji používá kůže nebo umělé materiály, případně jejich kombinace. Velmi kvalitní svršky boty jsou s membránou Gore-Tex, BlocVent nebo Sympatex. Svršek boty zajišťuje její odolnost proti vodě a také prodyšnost. Voděodolnost zvýšíte impregnací- napusťte boty krémy typu „Snowseal“ nebo podobnými vosky. Bota se po připnuté sněžnic ještě o něco zpevní, o to víc je důležité, abyste měli boty prošlápnuté.

Impregnování boty voskem: bota nejlépe vsakuje vosk zahřátá, k jejímu zahřátí použijte fén. Zahřátou botu natřete voskem a pak znovu fénujte, botu fénujte dokud se nepřestane lesknout.

Návleky:

Nepostradatelný doplněk bot- nejlepší varianta jsou návleky se zipem na přední straně nohy, lankem pro uchycení pod botou a háčkem, kterým je upevníte ke tkaničce. Samozřejmě by měly být návleky voděodolné a z pevnějšího materiálu.

Oblečení:

Kvalitu svého oblečení otestujete až v nepříznivých podmínkách- vítr, déšť, zima… Dnešní trend oblékání pro pohyb v přírodě a sport je tzv. cibulový systém vrstvení oblečení. Volíme raději několik tenčích vrstev než dvě silné. V zimním prostředí je vhodnější udržovat organismus na nižší hladině tepelného komfortu a předcházet tak zbytečnému pocení a tím i výdeji tepla. Součástí pohybu a pobytu v zimní přírodě je také tzv. svlékací management.

První vrstva: základní funkce- odvádění vlhka od pokožky, udržení pocitu sucha. Nejčastěji bývá základní vrstva vyrobena z umělých materiálů, avšak v posledních letech se objevuje oblečení s příměsí vlny- ta zajišťuje lepší tepelný komfort. Na trhu je mnoho firem, které se specializují na výrobu funkčního oblečení, které můžeme dále rozdělit dle jeho použití od lehkého pro letní dny až po silnější určené do zimních dní. Zvláštní kapitolou první vrstvy jsou ponožky- měly by být dostatečně teplé, odvádět vlhkost. Nevhodně zvolené ponožky mohou způsobovat odřeniny a puchýře.

Druhá vrstva: především lehké a rychle schnoucí části oblečení- trička, mikiny, roláky, lehké kalhoty. Odvádí vlhkost dále od těla, někdy mohou nahradit první vrstvu. Často používané materiály: micro fleece, powerstretch, softshell. Softshell je odolný proti větru, částečně nepromokavý, hřeje a je prodyšný. Vyrábí se ve dvou provedeních, jako dvouvrstvý a třívrstvý. Svrchní vrstvu tvoří hustě pletený nylon s úpravou odpuzující vodu. Vnitřní vrstva zajišťuje tepelnou izolaci. Softshell byl vytvořen, aby dostatečně dokázal chránit při 80% klimatických podmínek

Třetí vrstva: hlavní funkce: tepelná izolace. Základním materiálem je fleece, výrobky této vrstvy se liší svou gramáží a tím i použitím při různých teplotách. Patří sem i oblečení s doplňkem větru odolných materiálů – Windstopper, Windbloc.

Čtvrtá vrstva: odolnost proti větru. Používá se v případě, kdy jako třetí vrstvu nemáme oblečení typu Windstopper nebo Windbloc. Může to být i obyčejná větrovka. Často používaný materiál: Perte, Tactel.

Pátá vrstva: ochrana proti dešti, mokrému sněhu, současně propouští vnitřní vlhkost (ale jen do určité míry). Jako poslední vrstva není úplně vhodná igelitová pláštěnka, která zaizoluje vlhkost uvnitř. Hodnota nepromokavosti vody se měří a udává výškou sloupce vody, při kterém tkanina pustí první kapku vody. Tato hodnota se výrazně snižuje při zatížení materiálu. Hodnoty vhodné pro běžnou turistiku se pohybují okolo 5 000 mm, pro náročnější aktivity jsou hodnoty 10 000- 20 000 mm a vyšší. Dalším důležitým ukazatelem na kvalitu poslední vrstvy oblečení je prodyšnost. Prodyšnost se měří množstvím vodní páry, kterou tkanina propustí za časovou jednotku. Pro nenáročné aktivity postačí materiál o prodyšnosti do 10 000, do vlhkých a náročných podmínek bychom už měli uvažovat o hodnotách okolo 20 000.

Oblečení do zimy:

Rukavice: doporučujeme minimálně dvoje rukavice: jedny tenčí na pochod a druhé silnější rukavice, v ideálním případě palčáky. Druhé rukavice by měly být nepromokavé.

Čepice: pro pohyb v zimní přírodě jsou vhodné tenčí čepice s windstopperem.

Pláštěnka: v případě opravdu nepříznivého počasí Vás před vlhkem a promočením nejlépe uchrání pláštěnka- perfektní jsou tzv. ponča - krom Vás ochrání před navlhnutím i batoh.

Další vybavení:

Sluneční brýle- ochrana před silným slunečním zářením, umocněným odrazem od sněhu;